5. táborový den – 27.8.2020

Počasí nám tady přeje, máme každý den sluníčko, to je paráda! I dnes nás probudily paprsky. Protáhnout se, rozcvičit, posilnit snídaní a hurá na program! Nejdříve jsme procvičili hlavičky, a po svačině jsme se vydali do lesa, kde jsme museli prokázat schopnost, jak dobře se umíme orientovat v přírodě. Šlo nám to jako vždy výborně a indiánskou kimovku jsme zvládli s přehledem. Další důležitá vlastnost indiána je dobře splynout s přírodou, a tak jsme si zkusili speciální schovku. Hledat začínali náčelníci Kristýnka a Honzík, a vyhrát měl ten, kdo vytvoří delšího hada z nalezených indiánů. I tady se prokázalo, jak jsou naše síly vyrovnané! 😊

Po obědě jsme dokončovali náhrdelníky a užívali si vodní radovánky na lodičkách. Někteří dokonce i mimo lodičky – byla koupačka. 😀 A smíchu, že bychom ho mohli rozdávat!

Posilnili jsme se svačinou, a vydali se na lov zvěře. I toto je nedílná součást indiánů. A každému, komu se povedlo ulovit několik zvířat (nebojte, tentokrát jen papírových), se vydal do další části lesa najít si svou odměnu. Ta byla plyšová a mazlící! 😊Ale abychom se moc nerozněžnili, čekal nás boj o území, dva kmeny proti dvou kmenům a balónková bitva vypukla! Všichni naštěstí vyšli bez újmy a území si ubránili. Vydali jsme se tedy do hor, kde každý indián měl svou kyslíkovou bombu a když o ni přišel, musel sejít zpátky do údolí. Vyhrát mohl jen jeden! Gratulujeme indiánovi Honzíkovi. Všichni však prokázali úžasné schopnosti, poprali se s každou výzvou, zapojili se do všech úkolů a byli prostě jedním slovem – BÁJEČNÍ! Jsme na naše indiány moc pyšní. Závěr ale stále čeká….

Večeře dnes byla mňamózní, borůvkové knedlíky! Pošmákli jsme si. A pak to začalo… indiánská diskotéka se rozjela v plném proudu. Tančili jsem, zpívali, užívali si poslední společný večer. Když se setmělo, přišel čas na poslední zkoušku. Museli jsme se po tmě vydat za starým šamanem, který bydlí hluboko v lesích. Na cestu nám svítili jen lucerničky a měsíc. Slyšet šli jen cvrčci v trávě a volání sovy a káněte, které nás dovedlo až k ohni. Nikdo ani nemukl, zvládli jsme to v naprosté tichosti, pozorovali jsme noční přírodu a pak čekali, co nastane. K ohni přistoupil i šaman, který se objevil, ani nevíme odkud. Pochválil nás za celý týden. Složili jsme slavnostní prastarou náčelnickou přísahu, a poté nás šaman pasoval z indiánu na náčelníky! Huráááá, dokázali jsme to!!
Došli jsme zpět do naší osady, kde jsme dostali odměny, a ještě to pořádně oslavili hudbou a tancem! Bylo to úžasné. Závěrečná písnička v kruhu jen dokázala, jak je nám spolu dobře, a že už teď se těším na další rok.

Jdeme spát s zážitkem, dobrou noc, Vaši indiáni Humbabáci