Asistenti 2020

Zdarec! Jmenuju se Kamča a studuju magisterský program speciální pedagogiky. To znamená, že ze mě brzo bude úča a jsem asi docela spolehlivá, milá a trpělivá. Zajímavější ale je, že mám bratrance Jonáše s DS a rádi spolu jezdíme na tábory. Párkrát už jsme byli a letos se těšíme zase! Ráda jím, spím a jsem pro každou špatnost. Ráda se dělím o svoji dobrou náladu a užívám si léto. Tábor vidím jako super příležitost naučit se novým věcem, jak už pro mě,tak pro ostatní táborníky. Tak se uvidíme brzy, hurá! 

Ahoj! Jmenuji se Kristýna a jsem studentka oboru Speciální pedagogika na Masarykově univerzitě. Už to bude sedm let, co jezdím na letní tábor pro děti s kombinovaným postižením. Za ta léta se pro mě stal tento jedinečný týden v roce srdeční záležitostí a prázdniny by pro mne nebyly prázdniny, kdybych na tábor nejela. Když jsem se dozvěděla o táboru Humbaba,určeného pro děti a mládež s Downovým syndromem,zatoužila jsem stát se jeho součástí. Děkuji nejmilejší Alence, že vyslyšela mé přání a přibrala mne do party! Na lidech s Downovým syndromem si nejvíce vážím jejich schopnosti radovat se ze života, upřímnosti a smyslu pro humor. V mnoha ohledech jsou pro mě velkou inspirací. A tak se těším na týden plný radosti a smíchu, na všechno a na všechny! 

Ahoj, jmenuji se Evča.
Jsem studentka zdravotnické školy. Práci s dětmi mám zatím jen jako koníček, ale do budoucna doufám, že se stane i mým povoláním…
První zkušenosti s dětmi s Downovým syndromem či jiným mentální postižením jsem získala díky svému bratranci, který mě vzal na tábor. Tahle práce se mi velmi zalíbila, proto jezdím na tábor jako asistent dětí. Už odmalička jsem v kontaktu s Katkou, i s jinými dětmi s mentálním postižením.
Mezi dětmi jsem velmi ráda, velmi dobře si s nimi rozumím a vždy mě nabyjí pozitivní energii. Na dětech s Downovým syndromem či jiným mentálním postižením obdivuji, že stále srší energii, dobrou náladou a radosti ze života…
Jako asistenti vymýšlíme pro děti aktivity pro volný čas, jako např. stezky odvahy, sportovní aktivity, různé výlety,kreativní tvoření…
Vždy se snažíme, aby nikdo neseděl v koutě, všichni se zapojovali do hry, všichni se bavili a třeba i něčemu přiučili.
Výsledkem naší práce je jejich radost, obětí a odpočinek rodičů… 🙂

Ahoj, mé jméno je Peťa a studuji sociálně právní činnost. Odjakživa mě to táhlo k práci s lidmi s postižením. Jednoho dne se mi naskytla možnost jet na tábor pro děti s Downovým syndromem a byl to jeden z mých nejlepších zážitků. Neustále na ten týden vzpomínám a jsem šťastná, že se mi ta příležitost naskytla znovu. Práce s lidmi s postižením mě neskutečně nabíjí a naplňuje, vymýšlet pro ně program a pak vidět ty jejich šťastné tváře je prostě k nezaplacení. Jsou chvíle, kdy s nimi trávím čas mnohem radši, než se zdravými lidmi. Děti s Downovým syndromem a celkově lidé s mentálním postižením jsou tak upřímní a vděční. Doufám, že těmto lidem budu moci v budoucnu pomáhat i v rámci svého povolání.

Ahoj, jmenuju se Honza a budu letos váš novej parťák. V poslední době sem pracoval v Jedličkově Ústavu a na různé tábory jezdím od malička. Nedělám rozdíly mezi lidmi s postižením a lidmi bez. Rozdíl je jen ve smyslu pro radost!

Hraju na kytaru a mám rád zpěv, co vychází místo z bránice ze srdce.

Těším se na příjemně strávené chvíle!

Ahoj všem 🙂

Mé jméno je Izabel a nyní budu třetím rokem studovat speciální pedagogiku na Univerzitě Palackého. Má cesta k tomuto oboru se začala utvářet už od střední školy, kde jsem díky taktéž pedagogickému zaměření měla možnost různých praxí s lidmi nejen s mentálním postižením. Od té doby mi bylo jasné, kam mě mé srdce povede. Každá další chvíle strávená s těmito lidmi mě usvědčovala v tom, že právě tohle je něco, co mě bude naplňovat. Věřím tomu, že každý z nás je jiný z nějakého jedinečného důvodu. Na naší cestě se pak musíme obklopit lidmi, kteří tuto jedinečnost budou chápat a přijímat. Právě proto se moc těším na tábor – není nic silnějšího než setkání lidí s otevřeným srdcem a stejným záměrem.

Ahoj, jmenuji se Adéla a na rozdíl od ostatních Humbabáků budu mít letos s táborem premiéru. Žádné velké zkušenosti nemám, ale jsem ráda, když můžu někomu pomoct a udělat radost. A o tomhle Humbaba je, tábor plný radosti a smíchu. Přivedla mě k němu má sestřička Míša, díky které vůbec existuje. Nadchlo mě její vyprávění a zapálení. A já si řekla, že to chci zkusit a udělat dobrou věc! Navíc se chystám jít studovat jako asistent se zvířaty (psovod, hipoterapie na koni a tak podobně), takže s lidmi s mentálním postiženým nebo s DS budu určitě v kontaktu.

Moc se těším na nové zážitky a zkušenosti tak za chvíli AHOJ