TÁBOROVÝ DENÍK
Den první – CESTA KOLEM SVĚTA ZAČÍNÁ
Huráááá! Je to tady!! Humbabáci jsou zase pospolu. Sjeli jsme se z různých míst České republiky, abychom spolu zažili další rok táborového dobrodružství. Po příjezdu jsme si dali oběd, vybalili se na chatkách a sešli se v našich kostýmech na poradu. Letos máme totiž nelehký úkol – procestovat svět během jediného týdne. A to my Humbabáci věříme, že zvládneme! Jestli nám držíte palce, sledujte naši cestu zde.
Máme nové posily, a tak jsme si zahráli nejprve seznamovací hry. Když jsme zjistili, že budem i letos naprosto skvělá parta, dali jsme si zahřívací hry a šli pořádně na to. Museli jsme už dnes splnit pár úkolů, kterými jsme si vydělali na plavbu lodí. Rozdělili se do týmu, vyrobili si vlajky, vymysleli názvy a pokřik, a užili si spousta zábavy při týmových zkouškách. Ledňáčci, Humba země i tým Rychlé cestušky, všichni vše zvládli.
Večer samozřejmě byla tradiční uvítací diskotéka a naše milovaná židličkovaná, která nesmí na žádném Humbabáckém táboře chybět! Byl to skvělý začátek. A teď už si odpočinout a připravit se na další dny…
Dobrou noc.Zítra prý mají být v celém Česku tropy, tak to zvládněte. My snad ve zdravípřežijeme mrazivou Antarktidu. První kontinent naší cesty už nás čeká. Takplavbě zdar! Směr Antarktida právě vyplouváme… , Vaši Humbabáci
TÁBOROVÝ DENÍK
Den druhý – ANTARKTIDA
Po dlouhé noční plavbě, kdy jsme se krásně vyspali v kajutách naší přepravní lodi, jsme se ráno vylodili na novém kontinentě. Rozcvičili jsme se, abychom se zahřáli, a po snídani vyrazili prozkoumávat Antarktidu. Balónky posloužili jako sněhové koule, takže koulovačka byla! A parádní! Taky jsme si vyzkoušeli mrazivou dráhu, kde jsme dokazovali, že máme pro tyto nehostinné podmínky kondičku. Po moc dobrém obědě jsme si dali šlofíka nebo zahráli deskovky. (A jelikož reálně tady bylo dost horko, tak ukrytí ve stínu s lahví vody po boku.)
Následovaly další sněhové radovánky. Vyráběli jsme papírové sněhové koule a soutěžili v týmech o nejkrásnějšího sněhuláka. Pak nastala ta pravá eskymácká bitva. Vždy dva týmy proti sobě – na sobě jsme měli vesty se suchým zipem, kdo byl zasažen, získal bod. Čím víc bodů, tím hůře. Takže vyhnout se zásahu bylo cílem. Ale dobrý, mohli jsme se krýt štíty. Byla u toho sranda, ale taky jsme si nenáročně zasportovali. Po malé pauza jsme vyrazili po antarktidském značení a plnili jsme různé úkoly. Boloňské špagety na večeři si přidával skoro každý.
A večer jsme už ve velkém iglú spočívali a hráli Riskuj. Důležitá zpráva dnešního dne – nezmrzli jsme a zítra se ohřejeme v Austrálii. Juchů! Na další kontinent se už těšíme. Snad máte taky tak krásné dny.
S pozdravem a přáním dobré noci, Vaši Humbabáci
Den třetí – AUSTRÁLIE
Noc ve vzducholodi byla moc fajn a ráno u protinožců také. Zacvičili jsme si na ranní rozcvičce a připravili se na další krásný den.
Je třeba ještě dodat příhodu z ledové země. Jeden náš Humbabák měl včera večer ledovcový úraz, odnesla to rozbitá hlava, naštěstí se jednalo jen o povrchové zranění, ale jsme rádi, že už jsme ze země ledu a sněhu pěkně v teple. (Jirka uklouzl ve sprše, navštívil pohotovost a vrátil se ošetřený zpátky do tábora. Ale nebojte, byl opravdu statečný a úsměv ze rtů mu to vůbec nevzalo! Je to úžasňák!)
Po snídani a psaní cestovatelských deníků jsme se vydali na Bílou Holubici, kde jsme si zaskákali s klokany a účastnili se turnaje v tenise Australian Open Humbaba 2023. Po sportování bylo třeba se osvěžit, a tak jsme si dali nanuky a vyrazili zpátky do tábora.
Po odpoledním odpočinku jsme v lese sbírali přírodniny a taky se vydali hledat australský poklad – indicie k dalším úkolům. Krom dobrot jsme našli různá zvířátka typická pro tento kontinent. Postavili jsme jim krásnou ZOO. A po té ještě byla soutěž v týmech o nejkrásnějšího hada z nasbíraných přírodnin. Jak se povedli, se přesvědčíte brzy z fotek (jak jen čas a slabý wifi signál dovolí ). Nakonec odpoledne nás čekala ještě dráha Formule 1, a krásně jsme si zazávodili. Vítězem byl každý.
A jelikož byl program nabitý a v Austrálii je dost horko, večer jsme si dali relax u filmu. Pěkně tematického, dívali jsme se na Cestu kolem světa. Jako dobrý, ale… skromně musíme říct, že jsme lepší, jelikož za týden se to vážně ještě nikomu nepodařilo a my jsme už v půlce! Takže věříme, že to krásně stihneme a budeme legendární cestovatelé! Držte nám palce. Jdeme se vyspat na další dlouhou plavbu přes oceán…. Dobrou noc, Vaši Humbabáci
Den čtvrtý – AMERIKA
Dnešní rozcvička byla i s proběhnutím! Asi to má symbolizovat, že se v Americe dost naběháme, abychom vše stihli. Tak jdeme na to!
Dopoledne jsme si zapsali vše důležité do cestovatelských deníků a vyrazili nejdříve do Mexika, kde zrovna probíhaly kohoutí zápasy. Mexičané si mysleli, že jakožto cizinci nemáme šanci, my však už máme natrénováno z předešlých let, a tak se nám dařilo na výbornou! Další zemí byla Kanada, kde jsme jeli pozdravit Indiány, naše známe z druhého ročníku Humbaby , projeli jsme se na lodičkách, osvěžili si nohy v řece. A taky jsme tvořili. Kdo zrovna nepádloval a neužíval si vodních radovánek, maloval na památeční táborová trička a láhve. Prostřídali jsme se všichni a užili si jak plavbu, tak kreativní chvilky.
Následoval oběd, odpočinek a indiánský úkol. Stopování. Museli jsme si zapamatovat několik stop a správně je přiřadit k jejich majitelům. Když jsme měli jasno, jaká stopa je čí, vydali jsme se na stezku opředenou pradávnou legendou – Po stopách lišky. Museli jsme být ve střehu, sem tam nás mátli cizí stopy, naštěstí jsme je všechny znali a došli jsme až k cíli. Krom vyhlídky na nás čekalo ještě jedno překvapení, v liščí noře byla ukrytá odměna. Podle legendy náležela tomu, kdo ji vystopuje, a to se nám povedlo. Musíme říct, že byla sladká. Vrátili jsme se do tábora spokojení a pyšní. Teď už jsme se jen potřebovali dostat přes Mexiko do Brazílie, kde nás čekal večerní program. Musíme přeci procestovat celý kontinent, když už jsme tady. Předposledním úkolem bylo projít kaktusovým polem. Balónek byl život a kaktus byl každý kolem nás. Srandy i pohybu bylo dost!
Mohli jsme na večeři (mňam, po kynutých borůvkových knedlících se jen zaprášilo!) a chystat se na večerní program.
Čekala nás soutěž Amerika má talent! A že těch talentů tady máme! Byl to velmi povedený večer, plný nadaných Humbabáků, zakončený v brazilských rytmech společnou taneční párty!
A teď už spát… zítra na nás čeká další kontinent. Hádejte jaký? Dobrou noc…, Vaši Humbabáci
Den pátý – ASIE
Pořádně se protáhnout, najíst a připravit se na další nabitý den! Po psaní deníků jsme ještě pokračovali v pisatelské činnosti a napsali jsme domů i pozdravy sponzorům. Pohledy sice dorazí až po našem návratu, ale snad i tak všechny potěší. Jsou totiž originální.
Zabavili jsme se vietnamským fotbalem, kdy se hrálo i fandilo. Následovala asijská dráha smrti, která nás měla připravit na odpoledne plné bojových sportů. Trénovali jsme rychlost a obratnost. Probíhali jsme dráhou a ostatní se nás snažili zasáhnout míčkem, který se při dobré trefě zachytil na vestu. Takže na konci bylo jasné, jak se komu vedlo. Hlavní u toho byla ale ta legrace!
Po obědě si bylo třeba pořádně odpočinout a nabrat síly. Čekala nás skutečná bojová aréna, kde jsme se utkali vždy jeden na jednoho. Naštěstí byla, stejně jako kladiva, nafukovací, a tak jsme se pořádně vyřádili! Vedle kladivové bitvy probíhaly sumo zápasy. Ty už jsme měli taky z předešlých let natrénované, takže jsme byli takřka na profesionální úrovni. A abychom se za tu dřinu řádně odměnili, zašli jsme si na tu nejlepší nejsladší a nejnadýchanější cukrovou vatu a popcorn od Yes Dobroty. Pavlovi chceme poděkovat, že návštěvu našeho tábora už prý bere jako tradici a takhle krásně nás vždy obohatí. DĚKUJEME moc! Každý si může dát, kolik sní (a kolik zdravotník dovolí ). Mňam! Bylo to úžasně dobré! Někdo se ještě vrátil k boji a někteří se náramně osvěžili v řece.
A večer se nám k darovanému popcornu prostě to kino vyloženě samo nabízelo. Nejen že venku stejně hodně pršelo, ale i Kung Fu Panda nám zapadla krásně tematicky do Asie. Joo, a za zvuku deště se krásně usíná.
Pak už jen vyletět nad mraky, letenky máme. Letíme se společností Šťastný let, takže to bude určitě v cajku. Dobrou noc… , Vaši Humbabáci
Den šestý – AFRIKA
Rozcvička v afrických rytmech probere každého a ještě vás rozveselí. Zkuste to někdy, je to paráda! Byli jsme připraveni na vlnu veder ze Sahary, proto štafety s vodou, jako například velbloudí závody, podávaná s kelímky apod. ovšem realita a vlna dešťů nám místo osvěžení zajišťovali skutečné promočení. (Paradox, v Antarktidě jsme propotili trička, dnes v Africe vytahujeme i mikiny, ale berm to s humorem a dobrou náladu si držíme za každého počasí.)
Do vedlejšího tábora, který tady s námi sousedí, přijeli vojáci. A jelikož máme přátelské vztahy, nabídl nám druhý tábor, že se i my můžeme svézt ve velkém vojenském autě. Byl to ohromný zážitek! Tak za něj děkujeme sousedům kamarádům i ochotným hodným vojákům. Pršelo, a když byla zatáčka, ti, co seděli na konci korby, slízli pěknou sprchu! A to se smálo celé auto. Zpívali jsme a myslíme, že takhle veselou posádku tohle auto ještě nevezlo. Suchou nohou nešlo vylézt, i když nám pan řidič přistavěl auto tak blízko dveřím, že blíž a líp to už ani nešlo. Lilo a lilo.
Po obědě jsme si dali v odpoledním klidu šlofíček nebo někdo Člověče, nezlob se. A když na nás vykouklo sluníčko, sundali jsme mikiny, namazali se opalovákem, a byli ready na další africké závody. Tentokrát na nafukovacích konících a housenkách. Vím, že píšeme často, že je něco legrace, ale když my se vážně dobře u všeho bavíme. A toto nebylo výjimkou! Určitě se u fotek pobavíte i vy s námi. Kdo chtěl, ještě si zařádil i v nafukovací aréně, která s námi cestovala z Asie. A dohráli jsme závody s vodou, které tentokrát už splnili svůj osvěžující účel.
Následovalo rozhodování, jak mraky přicházeli a odcházeli, zda večerní program klapne či nikoli. Nakonec jsme se rozhodli být odvážní, nasbírali jsme dřevo a udělali si africkou vatru. Bubnovalo se, hrálo na kytaru, zpívalo i tančilo, opékali se špekáčky. I počasí nám přálo a mraky nás obešly. Večer se moc vydařil. Táborákem to však nekončilo a bylo ještě třeba projít domorodou stezku odvahy. Uf, nikoho nesežral lev ani nezajal jiný domorodý kmen. Zvládli jsme to všichni a spalo se krásně. Teď už speciálním vlakem přes noc hurá do Evropy. A teď už do říše snů… Dobrou noc…, Vaši Humbabáci