Ahoj, jmenuji si Jirka. Od střední školy jsem cítil smysl svého bytí v pomoci druhým. Dobrovolničil jsem v různých organizacích a o své budoucí volbě jsem byl rozhodnut. Započal jsem studium speciální pedagogiky, ke které jsem později přidal studium psychologie. Nyní pracuji jako speciální pedagog na základní škole a ve svém volném čase pokračuji v dobrovolnictví. Jsem velmi rád, že se můžu účastnit tohoto tábora. Osoby s mentálním postižením pro mne vždy byly srdeční záležitostí. Nalezneme u nich lidství v té nejčistější podobě. Za tyto chvíle jsem jim nesmírně vděčný a dlužný.
Zdarec! Jmenuju se Kamča a studuju magisterský program speciální pedagogiky. To znamená, že ze mě brzo bude úča a jsem asi docela spolehlivá, milá a trpělivá. Zajímavější ale je, že mám bratrance Jonáše s DS a rádi spolu jezdíme na tábory. Párkrát už jsme byli a letos se těšíme zase! Ráda jím, spím a jsem pro každou špatnost. Ráda se dělím o svoji dobrou náladu a užívám si léto. Tábor vidím jako super příležitost naučit se novým věcem, jak už pro mě, tak pro ostatní táborníky. Tak se uvidíme v červenci, hurá!
Ahoj! Jmenuji se Kristýna a jsem studentka oboru Speciální pedagogika na Masarykově univerzitě. Už to bude sedm let, co jezdím na letní tábor pro děti s kombinovaným postižením. Za ta léta se pro mě stal tento jedinečný týden v roce srdeční záležitostí a prázdniny by pro mne nebyly prázdniny, kdybych na tábor nejela. Když jsem se dozvěděla o táboru Humbaba,určeného pro děti a mládež s Downovým syndromem,zatoužila jsem stát se jeho součástí. Děkuji nejmilejší Alence, že vyslyšela mé přání a přibrala mne do party! Na lidech s Downovým syndromem si nejvíce vážím jejich schopnosti radovat se ze života, upřímnosti a smyslu pro humor. V mnoha ohledech jsou pro mě velkou inspirací. A tak se těším na týden plný radosti a smíchu, na všechno a na všechny!
Ahoj, jmenuji se Evča.
Jsem studentka zdravotnické školy. Práci s dětmi mám zatím jen jako koníček, ale do budoucna doufám, že se stane i mým povoláním…
První zkušenosti s dětmi s Downovým syndromem či jiným mentální postižením jsem získala díky svému bratranci, který mě vzal na tábor. Tahle práce se mi velmi zalíbila, proto jezdím na tábor jako asistent dětí. Už odmalička jsem v kontaktu s Katkou, i s jinými dětmi s mentálním postižením.
Mezi dětmi jsem velmi ráda, velmi dobře si s nimi rozumím a vždy mě nabyjí pozitivní energii. Na dětech s Downovým syndromem či jiným mentálním postižením obdivuji, že stále srší energii, dobrou náladou a radosti ze života…
Jako asistenti vymýšlíme pro děti aktivity pro volný čas, jako např. stezky odvahy, sportovní aktivity, různé výlety,kreativní tvoření…
Vždy se snažíme, aby nikdo neseděl v koutě, všichni se zapojovali do hry, všichni se bavili a třeba i něčemu přiučili.
Výsledkem naší práce je jejich radost, obětí a odpočinek rodičů… 🙂
Představujeme Vám Peťku, která bude zastávat na našem táboře roli zdravotnice 👩⚕️✔
Ahoj, mé jméno je Peťa a studuji sociálně právní činnost. Odjakživa mě to táhlo k práci s lidmi s postižením. Jednoho dne se mi naskytla možnost jet na tábor pro děti s Downovým syndromem a byl to jeden z mých nejlepších zážitků. Neustále na ten týden vzpomínám a jsem šťastná, že se mi ta příležitost naskytla znovu. Práce s lidmi s postižením mě neskutečně nabíjí a naplňuje, vymýšlet pro ně program a pak vidět ty jejich šťastné tváře je prostě k nezaplacení. Jsou chvíle, kdy s nimi trávím čas mnohem radši, než se zdravými lidmi. Děti s Downovým syndromem a celkově lidé s mentálním postižením jsou tak upřímní a vděční. Doufám, že těmto lidem budu moci v budoucnu pomáhat i v rámci svého povolání.
Erik Lerch
Ahoj, moje jméno je Sup…. Né dělám si srandu …. Jsem Erik. Jak jsem se k tomu dostal? Moje teta Jana, která vlastně není ani moje teta, má dceru Katku, o které už jste nejspíš četli. Díky nim jsem dostal možnost účastnit se mého prvního tábora s dětmi s postižením. Stala se z toho tradice a moje praxe se vyšplhala na 9 roků. Práce s těmito lidmi mě natolik bavila, že jsem začal pracovat jako pracovník v sociálních službách v domově U lesa v Tavíkovicích pro mentálně a zdravotně postižené. Pro děti na táboře působím jako kamarád, bavič, a pomocník do nepohody. Miluji hudbu a tanec jako oni. Myslím si, že každý tábor, na kterém jsem působil, byl jedinečný. Vždy je na co vzpomínat…